Prázdniny, sobota… přesto pro většinu z nás začal den velmi brzy. Dobalit, nic nezapomenout a být včas na značkách u autobusů. Letos jsme vyrazili včas, po cestě jedno nemilé překvapení na tradiční zastávce na čerpací stanici u Dobříše, proběhla rekonstrukce, WC za turnikety a placené. Poradili jsme si a během chvíle pokračovali zdárně v cestě. Těsně před cílem probíhá několik rekonstrukcí silnic a mostů, trošku jsme si postáli, ale nic co by nám ubralo dobré nálady a natěšení. Po příjezdu do tábora začal klasický kolotoč vykládání kufrů, rozřazování do oddílů, fasování ložního prádla, ubytování, vybalování… prostě vše, co k tomu patří, abychom se zabydleli v našem 14 denním útočišti. Někde mezi tím vším jsme se stihli najíst, pozdravit staré známé a začít se seznamovat s těmi novými. Upřímně musíme říci, že jsme záviděli dětem večerku ve 21 hodin, většina z nás dospělých by byla ta nejhodnější část tábora a okamžitě bychom spali.
